Sedm pánů démonů
V merchi Digimon je Sedm smrtelných hříchů zobrazováno zejména prostřednictvím Sedmi velkých pánů démonů. Jedná se o skupinu démonských pánů, z nichž každý reprezentuje jeden smrtelný hřích a jeho předlohou je jeden ze sedmi démonů. V karetní hře pro mobilní telefony Digimon Collectors se vyskytují Věže sedmi smrtelných hříchů. Jakmile se tyto záhadné budovy začnou objevovat, přitahují k sobě Digimona, který daný hřích vystavuje a který bude spolu se svým protagonistou vyšetřován Královskými rytíři. V každé věži číhá jeden ze Sedm velkých pánů démonů odpovídající danému hříchu, kterého je nutné porazit. Vše ale slouží pouze k vyvolání Super démonského pána. V karetní verzi Digimonů lze narazit na kartu s názvem Brána smrtelných hříchů.
Sedm smrtelných hříchů
Na úvod je třeba říct, že i přes svou známost, oblibu a četnost používání je pojem „smrtelný hřích“ nesprávný. Nejedná se totiž o nejvážnější či nejtěžší hříchy, ale o hlavní hříchy, od kterých se odvíjí všechny ostatní. Smrtelný hřích je tedy zavádějící a mnohem přesnější je Sedm hlavních hříchů. K jejich ustanovení došlo okolo 6. a 7. století za působení papeže Řehoře I. Velikého. Hlavní hříchy se od té doby nezměnily, ačkoliv dochází k menším proměnám v názvech, které mají lépe vystihnout podstatu hříchu. V průběhu věků se mění také pořadí hříchů. Ve 14. století se na prvním místě uváděla nestřídmost, tedy obžerství. V dílech sv. Tomáše Akvinského či v Dantově Božské komedii je ale na prvním místě uvedena pýcha. Démony, kteří se s jednotlivými hříchy pojí, poprvé zmínil Binsfeld, jehož klasifikace démonů byla vydána v roce 1589. Právě on démony rozdělil podle sedmi hlavních hříchů a vychází z toho, že každý démon pokouší člověka, aby jeden z těchto hříchů spáchal. V roce 1613 napsal Sebastian Michaelis knihu Admirable History, ve které rovněž klasifikoval démony a to prý tak, jak mu našeptával démon Berith. I v tomto rozdělení se nachází démoni a jejich hříchy, Michaelis navíc uvádí také protivníky, tedy ty, kteří se démonovi dokázali postavit a hříchu odolat. Zde je klasifikace démonů podle Michaelise:
démon hřích protivník
Belzebub arogance Svatý František z Assisi
Leviathan zloba Svatý Petr
Asmodai smilstvo Svatý Jan (Jan Křtitel nebo Jan Evangelista)
Berith vraždění a rouhání Svatý Barnabáš
Astaroth lenost a marnivost Svatý Bartoloměj
Verrin nesnášenlivost Svatý Dominik
Gressil nemravnost, nepoctivost Svatý Bernard
Sonneillon nenávist Svatý Štěpán
Sedm velkých pánů démonů
Všichni byli původně andělskými Digimony, ale spáchali hřích a byli vyhnáni do Temné oblasti, kde se z nich stali démonští Digimoni. Jako antagonisté se Sedm velkých pánů démonů jednotně či společně objevovali v různých sériích i hrách. Jsou zmíněni v Digimon Savers či v Digimon Story, objevují se také v karetních verzích Digimonů a jsou ústřední nepřátelskou silou ve videohře Digimon Savers. Všech Sedm velkých pánů démonů existuje napříč celým multiversem. Původní velcí páni démoni svou existenci z důvodu ochrany rozdělili na několik fragmentů. Ve všech dílech se tedy objevují pouze jejich fragmenty a pokud jsou zničeny, jejich síla se přenese na všechny ostatní avatary velkého pána démona. Existuje ještě osmý, neoficiální člen skupiny: Ogudomon.
Sedm olympijských duchů
Každý ze Sedmi velkých pánů démonů má svou vlastní korunu (Kanmuri) vyobrazenou v jedné ze sedmi barev viditelného světelného spektra odpovídající jím představovanému hříchu. Středem každé koruny je sigil jednoho ze sedmi Olympijských duchů. Tyto mytologické bytosti vládly v době, kdy byl vesmír rozdělen na 196 provincií. Každý z Olympijských duchů měl na starost jiný počet provincií a takto jim vládli přes 490 let. Olympijští duchové jsou zmínění v některých pracích (např. latinský grimoár Arbatel de magia veterum) a každý z nich je spojen s nebeským tělesem, které je rovněž zobrazeno na koruně a které je spojeno s určitým hříchem.
Lucemon
Lucemon
Jeho předlohou je Lucifer, padlý anděl, kterého přemohla pýcha. Lucemon se vždy vyskytuje jako zpočátku milosrdný, nakonec však velmi krutý vládce. Říká se o něm, že soupeří s existencí nazývanou „Bůh“ a má protichůdnou povahu, protože na jedné straně miluje vše, co Bůh dělá, zatímco na druhé se snaží zničit celý svět. Jakmile se mu tento svět podaří zničit, zamýšlí vytvořit svět nový, lepší. Vždy je ale poražen.
Lucemon se pyšní sigilem Phalega, vládce Marsu. Phaleg dodává svým věrným energii a podněcuje magickou práci. Je považován za ochránce před zlem a poskytuje také spravedlnost v právních záležitostech. Je příbuzný s bohy Áresem, Marsem, Héfaistem či Vulcanem. Jeho barvou je červená a jeho pravomocemi jsou válka, moc, energie, překonání zla, mechanické dovednosti, kovovýroba a také mladí muži.
Barbamon
Tento Digimon reprezentuje lakotu a jeho démonským předobrazem je Mamon. Barbamon je posedlý všemi poklady světa, ať už toho Digitálního, nebo lidského. Mamon vyvolává u hříšníků slabost a touhu, která může vést ke krádeži či zradě. Také Barbamon dokáže snadno zmanipulovat Digimony a je považován za největšího intrikána mezi Sedmi velkými pány démony. Mamon byl náčelníkem 50 legií a Barbamon je velitelem armády elitních generálů, kteří ničí vše, co jim stojí v cestě.
Barbamon nosí korunu se sigilem Phula, pána vod. Jeho nebeským tělesem je Měsíc, jeho barvou je fialová a je příbuzný starověkých bohů Artimis, Selene, Luna, Hecate či Diana. Mezi jeho pravomoci patří podsvětí, kouzelnictví a věštění, myslivost a také porod a ženy obecně.
Leviamon
Leviamon je nazýván „Ďábelské zvíře“ a má podobu děsivého vodního monstra s obrovskými čelistmi, které jsou schopné pohltit celý Digitální svět. Spí v hlubinách netového oceánu poblíž Temné oblasti a pohrdá všemi bytostmi nad ním. Je také považován za nejsilnější monstrum v celém Digitálním světě. Již svou podobou velmi připomíná svého démonského předchůdce: Leviatana. I ten je popisován jako mořský gigant a jeden z nejděsivějších tvorů na světě. Leviamon i Leviatan představují závist.
Leviamon vlastní korunu se sigilem Bethora, který vládne Jupiteru. Bethor zajišťuje a nabízí důstojnost a prodlužuje život (pokud Bůh chce). Je spojován s bohy Jupiterem, Diem, Athénou, Poseidonem, Minervou i samotným YHVH. Mezi jeho pravomoci patří bouře, spravedlnost, hojnost, moudrost a mořští bohové. Barvou Bethora je modrá.
Demon
Původně andělský Digimon, který zosnoval vzpouru a byl vymazán do Temné oblasti. Demon přísahal, že jednoho dne dobije Digitální svět a pomstí se. Při vzpouře se pokoušel tajně oživit „ultimátního“ Digimona, ale neuspěl. Je zosobněním hněvu, stejně jako Satan, jeho démonský předobraz. Ten se také vzpříčil Bohu a nyní svádí lidstvo do hříchu a lži. Patří, spolu s Belzebubem a Luciferem, mezi nejobávanější démony. Také Demon je ze Sedmi velkých pánů démonů jedním z nejmocnějších a nejstrašlivějších. Je vyobrazován jako monstrum v hábitu, s pařáty a netopýřími křídly. Jeho levá ruka je delší než pravá. Podle kabalistického spisu Zohar, který obsahuje mystický komentář k Tóře, existují dvě strany emanace (vyzařování), z nichž pravá je od Boha a levá od nepřítele Boha (Satana).
Demon má korunu se sigilem Ophiela, který je spojován s Merkurem a je považován za učitele veškerého umění a umožňuje proměnu na Kámen mudrců. Je příbuzný se starověkými bohy Hermem, Nabu či Thothem, mezi jeho pravomoci patří obchod, psaní, magie, komunikace či poslové a jeho barvou je oranžová.
Lilithmon
Lilithmon
Lilithmon vyobrazuje hřích smilstva, ale od démona Asmodea se výrazně liší. Asmodeus často vystupuje jako bestie se třemi hlavami (býčí, lidskou a beraní), hadím ocasem a husíma nohama. Jezdí na pekelném drakovi, v rukách svírá oštěp a z úst mu šlehají plameny. V Pekle zastává funkcí nejvyššího bankéře a velitele 90 legií. Asmodeus je kromě sexuální touhy a nemravnosti také představitelem lži a omylu a podle všeho to byl právě on, kdo svedl Evu k prvnímu hříchu. Lilithmon je známá jako „Bohyně temnoty“ a má podobu neodolatelné a okouzlující ženy s černými vlasy a dvěma zlatými rohy. Na své pravé ruce nosí tzv. Nazar Nail, pod jehož dotekem vše koroduje.
Jméno tohoto Digimona také odkazuje Lilith, postavu objevující se v sumerské a mezopotámské mytologii a také v Bibli či jiných náboženstvích. Lilith byla první Adamovou ženou, , podle některých legend vzešel z jejich spojení Asmodeus a mnoho dalších démonů. Lilith byla „divoká a nezávislá žena, která se odmítla podrobit vůli muže, stejně tak jako vůli Boží!“ V židovské démonologii je Lilith označována jako sukuba, zlý duch. Mezopotámská a sumerská mytologie ji označuje jako Černou Lunu a řadí ji do skupiny tří démonů. Podle kabalistické tradice se Lilith po opuštění Adama provdala za Samaela, levou ruku Lucifera, a stala se paní temnoty. Některé legendy také tvrdí, že právě Lilith byla tím hadem, který nabídl Evě jablko. Na mnoha artefaktech je proto Lilith zobrazena jako napůl žena a napůl had.
Výraznou podobu můžeme také najít mezi Lilithmon a Olympijským bohem, jehož sigil vlastní. Hagith vládne Venuši a ovládá vše kolem krásy, lásky a také sexu. Má sílu propůjčit komukoliv všechnu krásu a lásku světa. Dokáže také přeměňovat měď na zlato a naopak. Příbuznými bohy Hagith jsou Venuše, Afrodita, Ishtar, Turan či Hathor a k pravomocím se řadí nejen krása, láska a sex, ale také tvořivost, milost, umění a radost. Barvou Hagith je zelená.
Beelzebumon
Beelzebumon zosobňuje obžerství a jeho předlohou je démon Belzebub, zvaný též Pán much. U něj je uváděno hned několik podob: podle starověkých tradic vypadal jako kříženec mouchy, vosy a smrtihlava, zatímco ve středověku se věřilo, že může nabývat také podoby hada. Beelzebumon je oděn v černé zbroji, má dvě křídla a hadí ocas. Jeho symbolickou barvou je žlutá. Jejich společným rysem je také moc, neboť Beelzebumon je považován za jednoho z nejsilnějších démonských Digimon pánů a Belzebub měl podle vyprávění moc i nad „velkými pány“. Beelzebumon je také spojován s démonem Baalem. Není proto divu, když se ve 14. epizodě Digimon Xros Wars Baalmon vyvine právě v Beelzebumona.
Beelzebumon vlastní korunu se sigilem Olympijského ducha Ocha, který léčí, je schopen přetvořit jakoukoliv látku v drahý kámen a může způsobit, že je někdo uctíván jako král celého světa. Je spojen se starověkými bohy Osirisem, Heliosem, Apollem či Dionýsem a mezi jeho pravomoci patří také cykly narození a smrti, léto a muži. Jeho barvy jsou červená, zlatá a žlutá.
Belphemon
Tento Digimon zosobňuje lenost. Údajně se probouzí pouze jednou za tisíc let, a to velmi nerad. Jakmile se vzbudí, změní formu a ničí vše, co mu přijde pod ruku. Data každého Digimona, včetně „ultimátního“, kterého zasáhne jeho běsnící řev, se okamžitě rozpadnou. Data Belphemona, který byl poslán do zapomnění, se nereinkarnují, ale jsou posílány do středu Temné oblasti, kde se stávají tělem a krví démonských pánů.
Na Belphemonově koruně je sigil Aratrona, který řídí Saturn a který dokáže cokoliv živého v mžiku proměnit v kámen. Přináší také dlouhý život, plodnost, smíření a předává tajemství neviditelnosti. Mezi jeho příbuzné se řadí Kronos, Saturn, Hera, Juno, Ea, Neth, Ptah či Demeter. Pravomoci Aratrona jsou smrt, mateřství, čas, sklizeň a poněkud zajímavě také stavební práce. Jeho barvou je indigo (tmavě modrá).
Ogudomon
Tato spíše groteskní postava je známá jako Super démonský pán Smíření. Má sedm nohou a očí plus jedno velké osmé oko. Obsahuje všechny hříchy Digitálního světa a má moc je všechny odčinit. Síla jakéhokoliv Digimona, který v sobě má byť jen špetku zlomyslnosti, je tím vyvážena a Ogudomona není možné porazit.
